Non-fungible tokens (NFT) a právo

Strmý nárůst ceny bitcoinu z konce loňského roku a tento pokračující trend v letošním roce s sebou opět přinesl vlnu “krypto novinek”, tak jako jsme v roce 2017 v obdobné situaci čelili fenoménu tzv. ICOs (initial coin offerings) a záplavě altcoinů. 

Byť NFT nejsou v tomto smyslu tak úplně novinkou, protože tento koncept vznikl již o pár let dříve, jejich masivnější rozšíření zaznamenáváme až v několika posledních měsících, kdy se o nich více mluví. 

Co je to NFT?

Ve zkratce, NFT je digitální token vytvořený na veřejném blockchainu, nejčastěji na Ethereu, který je na rozdíl od bitcoinu, či jiných altcoinů, nezastupitelný (non-fungible; pozn. k (ne)zastupitelnosti bitcoinu je také možné vést debaty, nicméně pro účely tohoto příspěvku budeme vycházet ze zjednodušeného pohledu, že bitcoin je zastupitelný). Nezastupitelnost NFT spočívá v tom, že takový token je vždy jen jeden. 

NFT začaly vznikat jako sběratelské předměty v digitálním světě. Tak například NFT k digitální koláži od umělce Beeple se prodal za 69,3 mil. dolarů [1]. Stejně tak se na vlnu popularity rozhodla naskočit i NBA se svými Top Shots [2].

Zastánci na NFT oceňují mimo jiné jejich domnělou schopnost umožňující „vlastnit“ věc v digitálním prostředí. Hovoří o vlastnictví nehmotné věci, kterou je v digitálním světě jinak možné velmi snadno replikovat. Tímto způsobem o tom mluví např. český technologický podcaster Petr Mára [3][4].

Pokud máme umělecké dílo v digitální podobě, jeho totožnou kopii lze, na rozdíl od analogového světa, pořídit v podstatě s nulovými náklady. NFT má jednoznačně stanovit, komu náleží práva k dané věci, a to tak, že tento údaj navždy zaznamená ve veřejném blockchainu.

V praxi to má fungovat tak, že k podkladovému autorskému dílu je vytvořen digitální token, který se skládá z údaje zapsaného v blockchainu, že vlastníkem podkladového autorského díla je konkrétní osoba, resp. ten, kdo drží daný token.

Co na to právo?

NFT nezakládá bez dalšího žádný právní poměr k podkladovému uměleckému dílu. Autor, který takové umělecké dílo vytvořil, zpravidla nepřevádí či nepostupuje svá práva, a to ani v rozsahu, v jakém je to vůbec možné v závislosti na konkrétním právním řádu, na osobu, která si NFT zakoupila. Tedy alespoň ne bez dalšího.

V analogovém světě bychom to mohli demonstrovat na situaci, kdy autor, nebo dokonce kdokoli jiný, napíše na kousek papíru, že vlastníkem obrazu Salvator Mundi je osoba, která tento kus papíru koupí. Dobře, Salvator Mundi nejspíš není nejlepší příklad, už jen proto, že Leonardo da Vinci těžko bude vytvářet NFT a také proto, že doba autorskoprávní ochrany u tohoto obrazu již uplynula. Princip ale platí stejným způsobem i u jakéhokoli jiného uměleckého díla, jehož autor žije a doba autorskoprávní ochrany neuplynula.   

Vlastník NFT tedy není osobou, která by jakýmkoli způsobem mohla spravovat či vymáhat práva k podkladovému autorskému dílu vůči ostatním. Bez ohledu na to, kdo zrovna má daný NFT ve své dispozici, tato osoba nemůže bez dalšího komukoli zakázat vytvářet např. digitální kopie podkladového autorského díla jen na základě vlastnického práva k NFT. 

Nositelem práv k autorskému dílu je i nadále jeho autor. NFT a podkladové autorské dílo jsou ve své podstatě dvě různé věci. Když na to přijde, autor může zakázat užívat podkladové autorské dílo dokonce i osobě, která si koupila odpovídající NFT. Z toho, že do NFT byla nějakým způsobem zakódována informace, že vlastníkem podkladového autorského díla je osoba XY, resp. držitel daného NFT, totiž nelze podle mého názoru usuzovat, že společně s vytvořením NFT a jeho převodem došlo rovněž i k postoupení práv k výkonu majetkových autorských práv na prvního nabyvatele.

NFT cenným papírem?

Samotný NFT tedy ve vztahu k podkladovému autorskému dílu vlastně nic negarantuje. Svým způsobem může jít pouze o jakousi formu doprovodné dokumentace. Aby však vlastník NFT mohl skutečně od vlastnictví tokenu odvozovat i určitá práva k samotnému podkladovému autorskému dílu, muselo by toto být jednoznačně zakotveno ve smluvním poměru mezi autorem a nabyvatelem NFT. 

Vedle toho by rovněž mělo dojít k inkorporaci práv k výkonu majetkových práv k podkladovému autorskému dílu do daného NFT. Ve svém důsledku by se NFT v takovém případě stal cenným papírem, se kterým by byla spojena práva na výkon majetkových autorských práv ve vztahu ke konkrétnímu podkladovému dílu. 

Nicméně dle názoru odborné veřejnosti[5][6] v současné době není možné digitální tokeny obecně za cenné papíry považovat, protože nesplňují zákonné podmínky. Tedy ani za předpokladu, že by teoreticky bylo přípustné vytvořit cenný papír k majetkovým právům autorským, což je téma na samostatnou diskusi nad rámec tohoto příspěvku, bez dalších změn v současné legislativě zkrátka není možné NFT za cenný papír považovat. 

Umělecké kryptoderiváty

Pokud nebude vztah NFT k podkladovému dílu výše uvedeným způsobem blíže výslovně upraven ve smluvní dokumentaci mezi autorem a prvním nabyvatelem NFT, a související práva rovněž inkorporována do samotného tokenu, pak nelze od existence NFT odvozovat žádná zvláštní práva k podkladovému autorskému dílu. V takovém případě se pak nabízí otázka, k čemu vlastně takový token je? 

Pokud je NFT pouze nehmotnou věcí odvozenou od jiné věci (hmotné či nehmotné) – uměleckého díla – pak se v podstatě jedná o derivát, stejně jako např. CDS (credit default swap) je derivátem odvozeným od úvěrového trhu. Rozdíl je, že hodnota NFT nemusí být, a není, v žádné korelaci ve vztahu k hodnotě podkladového autorského díla. 

Konečně, jak vidno z výše uvedených příkladů, NFT v tuto chvíli nejsou ničím jiným než čistě spekulativním nástrojem. Na tom není samo o sobě nic špatného, jen je třeba k nim takto přistupovat.

***

[1] https://forbes.cz/svet-umeni-se-otrasl-beeplovu-digitalni-nft-kolaz-vydrazili-za-miliardu-a-pul/

[2] https://forbes.cz/co-je-fenomen-nft-a-meli-byste-si-nejake-koupit/

[3] https://www.youtube.com/watch?v=lTJ6VojBeys

[4] https://www.czechcrunch.cz/2021/03/digitalni-kolaz-za-15-miliardy-korun-aneb-co-je-novy-fenomen-zvany-nft-a-proc-ted-hybe-nejen-kryptosvetem/

[5] Zápis cenného papíru do blockchains, Markéta Zimnioková, Právní rozhledy 20/2020, s. 709

[6] ICO a tokeny optikou práva kapitálového trhu: mohou být tokeny investičními cennými papíry?, Martin Hobza, Bulletin advokacie 3/2019, s. 41

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *